Vyjádřeno slovy kamaráda a vinaře, Jaroslava Osičky:
Příroda dává, ale také bere.
Dává svému tvorstvu hojnost, s láskou hýčká, ale je také nesmlouvavá – nikoliv krutá.
S Petrem jsme se potkali před 26 lety ve Znojmě, kde jsem dělal přednášku pro
znojemské vinaře. V následné diskusi mne Petr zaujal svým neortodoxním pohledem na cestu ke kvalitnímu vínu. Takto jsme se spřátelili a navázali spolupráci. Petr byl vinařský vizionář a snílek, který svými víny a postupy rozvlnil stojaté vody v domácím zatuchlém vinařském rybníku. Nebál se experimentovat. Byl první, který začal využívat při výrobě metodu Sur Lie a batonáž, jako první dělal Pet Nat, výrobu vína pod flórem à la Jura se slavnou Oxanou, První přivezl z Gruzie amfory a začal dělat vína starou gruzínskou technologií.
Jako každý vizionář, který vidí dál než jiní, nebyl vždy pochopen a měl na své
vinařské cestě více odpůrců, než následovníků. Ale ti, kdo prozřeli a vydali se stejnou cestou, dnes dobře prodávají svá vína v zahraničí a dělají zde Moravě dobré jméno.
Petr byl v roce 2011 také zakládajícím členem sdružení naturálních vinařů
Autentisté, které se sice brzy rozdělilo, ale v transformované podobě úspěšně žije dál. Petr byl člověk společenský, který se rád bavil, nezkazil žádnou legraci a často byl jejím iniciátorem. Byl dobrý kamarád a pro mladé vinaře i dobrý učitel a vzor. Měl široké srdce, žil naplno a bez pravidel a to jeho tělo nevydrželo.
Tak jsem ho znal a odnesu ve svých vzpomínkách. Zemřel předčasně, u nedokončené práce, ve svých 55 letech.
Přejme mu, aby se se setkal ve vinařském nebi s vinaři, kteří mu byli vzorem a inspirací a přivedli ho na cestu k podobně skvělým vínům. Petře, členové Autentistů, i jen kamarádi, loučíme se s tebou na tvé poslední cestě.
Až jednou zemřu, dopřejte mi,
naposled odpočívat v zemi,
ve které nikdy nezahynu,
potichu jenom s hlínou splynu.
Nezapomenu chvíli žádnou,
kam světlo, sníh i deště padnou,
až jednou zemřu, dopřejte mi,
k vám navrátit se rodnou zemí.
Za všechny Jarda
—————————————————————————————————————-
